... Jaké numero je vlastně správné, ví asi jen nejvyšší představený, který je údajně nezávislý na čínské vládě.
Přivítala nás zima, déšť a nevrlí promočení mniši, ale my je časem úsměvem od ucha k uchu určitě uhraneme. Klášterem nás provedl anglicky mluvící mladý mnich, který nesmí nosit deštník a kterému teklo do bot, takže by nás nejradši honil z chrámu do chrámu jak nadmuté kozy. Ale my se nedali a fotili jakoby se nechumelilo …
Zdejší Škola ctnostných tradic zvaná Gelugpa svou historii započala ve 14. století. Její příslušníci jsou snadno rozpoznatelní podle červeného roucha (prý nosí červené vše i pod ním) a typických žlutých pokrývek hlavy. Z tohoto řádu pochází i současný Dalajlama.
V chrámech se vznáší typická vůně zapálených svíček z jačího másla. Fotit se nesmí, takže záběry pořizujeme pouze odboku a natajňačku, tak abychom nenarušovali duchovní atmosféru.
Jako každý den k poledni se mniši ve žlutých čepicích fotogenicky srocují před hlavní síní. S půl dvanáctou odhodí holiny a bosky jdou na společnou rozpravu. Ta je nepovolaným zapovězena. Nedokážu si představit a nebudu se detailněji rozepisovat o atmosféře, která se musí linout uvnitř Velkou sutrou :-D
Stačila nám atmosféra, která se nad botami vznášela venku.
Chcete se dozvědět o přidání nových článků co nejdříve?
Sledujte mě na sociálních sítích:
