My štěstí měli … a tak pro nás dveře otevřely. Nakoukli jsme dovnitř i s foťákem!
Pak jsme se vydali do okolních kopců a prošli si poutní cestu, na kterou se nebuddhista smí vydat jen s povolením místního policejního úřadu. Túristi jsme byli široko daleko jediní … na stezku bez obstrukcí mohou jen poutníci, mniši a ozvěna z hor …
Krásná panorámata všude vůkol. Postupně jsme přestali sledovat appky na počasí. Místo toho jsme koukli na oblohu a narozdíl od mobilu jsme si teda bouřku a sluníčko nespletli ani jednou :-D
Na trase, která musí vést v tom správném směru hodinových ručiček, míjíme i obřadní místo tradičních nebeských pohřbů. Tibeťané věří, že tento (pro nás drastický) způsob odchodu ze světa je návratem člověka do přirozeného koloběhu přírody. Obřad je nejen ekologický, ale navíc užitečný. Rozsekané tělo nejprve nakrmí dravce a teprve poté jsou zbytky kostí spáleny. Tušíte, že víc než eko to je hlavně praktické? Levnější a technicky dostupnější, protože dřeva je tu nedostatek a půda po většinu roku zmrzlá…
Jestli si ale myslíte, že tu zanevřeli na oheň, jste na omylu. Lidé běžně nosí roušky, protože obětní kouř se tetelí všude. V bílých pagodách se neustále pálí obětiny, větvičky, obilná zrna a i něco z plastových pytlíků, které připomínají obří balení brambůrek.
Všude přítomný prach pochází ale i ze stavenišť. Buduje se ostošest. Na stavbách v okolí kláštera jsme k našemu údivu potkávali jako dělníky ženy 50+. My, coby nezasvěcení pozorovatelé, z toho vydedukovali, že muži v Labrangu mají na starosti zřejmě náročnější práci…
Třeba takoví mniši: modlí se za blaho a bohatství sponzorů, čímž si od nich zajišťují apanáž na živobytí prý ve výši 100 yuanů na den. Tibetský buddhismus se totiž narozdíl od toho čínského nemodlí za sebe a současný život, ale za budoucí reinkarnaci a za druhé… Nesobecky myslí především na ostatní.
Mladší mniši v ruce nosí místo knihy mobil, starší jezdí z chrámu auty. To jsou takové úsměvné moderní momentky, co jsme zahlédli, ale obyčejný život tady musí být pro komunistickou vládou stíhané Tibeťany velice těžký. Střety čínského režimu a svobody původních obyvatel plodí neveselé příběhy.
Chcete se dozvědět o přidání nových článků co nejdříve?
Sledujte mě na sociálních sítích:
